„Je snadné plakat, když si uvědomíš, že každý, koho miluješ, tě zavrhne nebo zemře.“
Pesimismus, zklamání, minimalismus, černý cynický humor a trocha šílenství. Přesně těchto pár slov podle mě sedí na Klub rváčů. Většina lidí zná film. Zbožňují Brada. Je to už takový kultovní snímek. Mě se ale nějakým způsobem vyhnul. Nevím proč. Asi ten název.
Po mnoha přátelských rozhovorech jsem však o svém nedostatku začala přemýšlet. Třeba opravdu o něco přicházím. Při tvorbě svého seznamu jsem se tedy rozhodla Klub rváčů zařadit mezi čekatele. Sáhla jsem po něm brzy.
A tak jsem oprášila po dlouhé době Kindla a začetla se. Chuck Palahniuk, autor knihy, má zajímavý styl psaní, který vás vtáhne do děje a navodí onu potřebnou drsnou atmosféru. Hraje si s krátkými větami, jež pak mají mnohem údernější efekt. Jeho již zmíněný černý humor vás bude bavit. Odlehčí tíživou atmosféru smrti. Ta tam s vámi totiž bude po celou dobu.
„Na dostatečně dlouhé časové přímce klesne procento přežívajících na nulu.“
Hlavní hrdina vám bude nejspíš vcelku sympatický hned od začátku. Až na pár nešvarů s nespavostí má mnoho obyčejných vlastností, vypadá jako normální osoba. Nudný člověk. Nenadchne, ani neurazí. Ale je opravdu normální? Společnost mu začnou dělat již o trochu zvláštnější Marla a Tyler. S nimi to bude mnohem zajímavější a pestřejší. Možná se v tom nakonec trochu ztratíte.
Kniha není příliš dlouhá, ani nijak náročná. Její čtení vám zabere pár dnů. Jde to hladce. A když budete chtít, popřemýšlíte si u toho jako já. Mě totiž po tom výplachu v podobě Hunger Games konečně zase něco přivedlo myšlenkovou mánii. Kterou jsem si parádně užila.
„Chtěl jsem zničit všechno krásné, co nikdy nebudu mít.“
PS: Něco milého na závěr: „Kondom je skleněný střevíček naší generace. Nasadíš si ho, když potkáš někoho neznámého. Tancuješ celou noc a pak ho odhodíš.“
PPS: Jo a víte, co by dělala Marilyn Monroe, kdyby teď byla naživu? Ne? Tak si to přečtěte. :))
PPPS: Chystám se teď na film.
Žádné komentáře:
Okomentovat