středa 29. října 2014

Tři ženy. Tři osudy. Tři životní linie.

Zaobírat se životem kněze, vám může připadat tak trochu nudné. Ale možná se mýlíte. Kdo by čekal, že tenhle chlapík bude mít plnou hlavu žen a u toho se bude snažit zabránit zhroucení celé církve. Tři ženy. Tři osudy. Tři životní linie.

„Láska, jak pochopil, je janusovská emoce. Miloval ji a zároveň nenáviděl.“

Evangelium podle Jidáše je další počin z pera slavného anglického spisovatele Simona Mawera. Jeho knihy jsou i u nás velkým hitem, ale já s nimi doteď bližší zkušenosti neměla. Evangelium podle Jidáše pro mě tedy představovalo tak trochu skok do neznáma. Podařilo se panu Mawerovi naladit mě na jeho vlnu?

Jak již bylo naznačeno, kniha nám nabízí tři dějové linie v podobě tří žen. Tří Máří Magdalén. Všechny je pak spojuje jediná osoba a tou je Leo Newman. Leo vede spořádaný život jako katolický kněz. Svou práci má rád, je velmi vzdělaný a v určitých oblastech patří mezi špičku odborníků. Proto je osloven, aby rozluštil pozoruhodný svitek – Jidášovo evangelium. Obsah těchto několika zašlých stran by mohl naprosto zničit dědictví celého křesťanství. Odhaluje totiž pravdivý příběh života a smrti Ježíše. A aby toho nebylo málo, přesně v tu chvíli se na scéně objevuje ona. Madeleine. Leo naprosto nepřipravený podléhá jejímu kouzlu. To ještě však netuší, kolik starostí mu nakonec přinese...

„A zažíval přitom ohromující pocit, že fyzično může být dokonale propojeno s duchovnem, a to tak intenzivně, že nedokázal říci, která z těch složek u něj převládá: ubíjí smyslná žádost lásku nebo snad duchovní vzedmutí, mozkové vlny, povýšily erekci na určitou formu modlitby?“

Magda. Ne tak daleko od Madeleine, že? Přesto odlišnější bytost byste těžko hledali. Magda vyplňuje Leova postarší léta, kdy pracuje jako učitel. Magda Novotná z Moravy má svou hlavu. Je svérázná, je jiná a mám pocit, že Leo sám moc netuší, proč se o ní tak zajímá. Její umělecká duše ho fascinuje, její počínání nechápe, ale přesto je pro něj tak důležitá. Proč?

„Měla tu schopnost tu zvláštní moc umělce přivlastnit si svět, chopit se jej a přetvořit ho k obrazu svému.“

Tou poslední je pak samotná Leovo matka. Gretchen. Její příběh odehrávající se na pozadí druhé světové války. Vdaná žena vysokého postavení, hledající útěchu a potěšení v náruči prostého mladého muže. Jako snad každý milostný trojúhelník, ani tenhle nebude mít dlouhého trvání a věci naberou nečekaných obrátek.

„Člověk vždycky zabíjí to, co miluje“

Příběhy plné emocí, lásky a zklamání, příběhy psané životem s příjemnou historickou kulisou. Přiznávám, že mi trvalo poměrně dlouho, než jsem se dokázala správně začíst, než jsem si našla k hrdinům vazby a dokázala se vcítit do jejich jednání. První stránky jsem prožívala trochu ve zmatení a nebyla si moc jistá, co přesně se děje. Ale ten zlom naštěstí přišel a já zhltla několik kapitol jedním dechem. Fascinující pro mě byla zvláštní naprosto otevřená upřímnost Lea, jehož popisy žen byly tolik realistické a syrové. Malé detaily, které neměly být viděny. Věci, jež ženy o sobě slyšet nechtějí. Přesto pravdivé a vystihující. Román mi také v mnohém připomínal knihy od Dana Browna, ač musím přiznat, že Brownova díla se čtou s mnohem větší lehkostí. Otázkou je, zda tuto jednoduchost žádáte. Jistě zde naleznete mnohem více duševních pohnutek, niterných odhalení a mnohem méně zdlouhavých pasáží popisujících vám krásu historických památek.

Hodnocení: 70%


Žádné komentáře:

Okomentovat